|
|
Sonda do duše celoživotního skauta
BROMOVÁ, Zuzana
Práce přináší pohled na život očima skauta. Zabývá se tím, jak žijí a uvažují lidé, kteří byli nebo ještě stále jsou aktivními členy této organizace. Praktická část se snaží, prostřednictvím osmi narativních rozhovorů, zjistit, jaká je žitá zkušenost lidí, kteří prošli skautskou organizací a jaký subjektivní smysl této zkušenosti přikládají napříč svým životem. Dále popisuje, co tito jedinci uvnitř organizace nalezli, s čím se ztotožnili nebo naopak rozešli i jaké hodnoty a přístupy ve svém životě dále preferují. Praktická část hledá podstatu toho, co tvoří jakousi duši skauta, tedy toho, co dělá skauta skautem. Z analýzy jednotlivých rozhovorů vzešlo několik témat a podtémat, mezi nimiž byla zkoumána jejich vzájemná souvislost. Tato témata se stala jakousi osnovou neboli východiskem pro teoretickou část práce, kde byla za pomoci odborné literatury čtenáři popsána a objasněna.
|
|
|
Stáří, smrtelnost a smysl života
RADILOVÁ, Antonie
Bakalářská práce se zaměřuje na stáří jako období bilancování prožitého života a přijímání vlastní konečnosti. Témata stáří, smrtelnost a smysl života jsou v teoretické i výzkumné části práce dávána do vzájemných souvislostí. Pomocí hloubkových rozhovorů s jedinci, kteří pobývají ve vybraném domově pro seniory, se praktická část soustředí na mapování jejich hodnocení života a nacházení smyslu v něm, na přijímání života v domově pro seniory a na vztahování těchto seniorů k vlastní smrtelnosti. Vybraní senioři hodnotí své životy pozitivně a vnímají je jako smysluplné. Konkrétním zdrojem smyslu života jsou především vztahy a určitá společnost. Domov pro seniory je respondenty vnímán jako místo pro dožití i jakési vysvobození. Odchod do této instituce je brán převážně kladně a senioři jsou zde spokojení. O smrti vybraní senioři nepřemýšlí a se svou smrtelností jsou smíření. Smrt vnímají jako logický konec života, ze kterého nemají strach. Objevuje se však strach z umírání a přání nebýt druhým na obtíž.
|
|
|
Smysl života dětí žijících v dětském domově
PETRŮ, Barbora
Práce se zabývá smyslem života dětí žijících v dětských domovech. Teoretická část práce je zaměřena na dětský domov jako instituci a sociální prá- ci v dětském domově. V práci jsou popsány příčiny umístění dětí do ústavní péče a sociálně-právní ochrana dětí. Dále je popsána rodina a s ní spojené poruchy rodičov- ství a rodin. Je zde zmíněn smysl života a otázky po smyslu existence z pohledu Vik- tora E. Frankla. Teoretická část je také zaměřena na charakteristiku pracovníků v přímé péči o klienty a na charakteristiku dětí tří věkových kategorií, a to zejména předškolní věk, školní věk a adolescence. V závěru teoretické části je popsána depri- vace dítěte spojená s umístěním do dětského domova. Praktická část je zaměřena na kvalitativní výzkum s cílem zmapovat představy dětí o smyslu života z pohledu vychovatelů. Pomocí strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami jsou v práci zpracovány rozhovory se čtyřmi aktéry a předsta- vy dětí jsou následně rozděleny do věkových kategorií, kde je čtenáři navíc umožně- no vidět, jak se představy věkem vyvíjejí.
|
|
|
Vnímání smyslu života u osob středního věku "krize středního věku"
PŘIBYLOVÁ, Dana
Diplomová práce je zaměřena na problematiku vnímání smyslu života u generace středního věku, pro kterou bývá právě typická "krize středního věku". Tento pojem je mnohdy spojován s negativními jevy, jako je fyzické stárnutí, stagnace v kariéře, nuda v manželství a všeobecný stereotyp života. Zde je právě důležitý význam logoterapie, která nám pomáhá v hledání smyslu života, pomáhá při komunikaci v sociální práci, např. při existenciální osamělosti a ztrátě smyslu života. Práce je zpracována interdisciplinárně na základě odborné literatury, kdy je zmapováno pojetí středního věku z pohledu různých autorů, oblast změn, rozhodování a význam tzv. přechodového období, kdy se člověk ocitá mezi něčím, čím byl, a něčím, čím bude. Z pohledu filosofického a psychologického je práce zaměřena na hledání smyslu života. Pozornost je rovněž věnována základním pojmům a teoretickým východiskům vztahujícím se ke smyslu života, s aspektem kladeným na lidské cíle, životní hodnoty, motivaci, hodnotu zdraví, hodnotu lásky, štěstí, na život jako poslání. Cílem diplomové práce je zmapovat, jak je vnímáno období a smysl života u generace středního věku (označovaného, jako "krize středního věku") z pohledu vědních disciplín. Naznačit možnosti řešení a podporu osobní spokojenosti v krizi středního věku, naznačit možnosti prevence negativních důsledků, které jsou spojené se vstupem do druhé poloviny života. Ukázat, že i v této životní etapě lze vnímat a pojmout smysl života z pozitivního hlediska a prožít tak šťastný a plnohodnotný život.
|
|
|
Výchova k hledání smyslu života ve skautingu.
KNÍŽKOVÁ, Jana
Práce se zabývá otázkou smyslu života. Pomocí vědeckých disciplín filosofie, teologie, psychologie a pedagogiky se snaží poukázat na důležitost této problematiky. Stěžejní oblastí hledající tyto otázky se stává období adolescence, kdy mladý člověk je již dostatečně připraven věnovat se otázkám smyslu života. Adolescent však potřebuje kompetentní vedení, které mu pomůže ke správnému rozvoji a zodpovědnému nalezení odpovědí. Práce si klade za cíl na příkladu skautingu ukázat, že právě toto volnočasové hnutí napomáhá ke stanovení hodnotového žebříčku mladých lidí. Skauting chápe svou povinnost hledat v životě vyšší hodnoty a pomáhat zodpovězení otázek po smyslu života.
|
|
|
Environmentální východiska filosofie naděje
Malá, Adéla ; Semrádová, Ilona (vedoucí práce) ; Slaninka, Michal (oponent) ; Strnad, Pavel (oponent)
Text vysvětluje fenomén naděje z fenomenologického hlediska, jde o explanaci naděje a její porozumění v kontextu lidského života. Naději známe z křesťanského pohledu, jako spásu, odpuštění, naději na věčný život. V postmoderní době se proměnilo lidské bytí a naději je třeba promyslet v nových souvislostech. Nabízí se otázka, co je ve skutečnosti naděje. Ač se to nezdá důležité, pochopení naděje a jejího rozlišení je podmínkou dobrého života jednotlivce i společnosti. Naděje nesmí být iluzí ani pouhým každodenním doufáním ve splnění našich přání. Naděje je především konání, není to kapitulace a rezignace. Pravá, transcendentní naděje se rodí v hluboké krizi, bolesti, opuštění, přichází k nám v trpělivosti, v aktu přijetí, smíření. Naděje je vědomí budoucnosti navzdory skutečnosti. Naděje je vytrvalost, pokora a tajemství. Naděje je radost, je to síla, která k nám přichází z neidentifikovatelného místa, ale rozlévá se všude. Naděje se vztahuje i k bytí celku světa, k odpovědnosti za zachování podmínek života na Zemi, k důstojnému a plně prožitému životu jednotlivců. Naděje jako praktický důsledek ve výchově a vzdělávání.
|
|
|
Vliv spirituality na postoje ke smrti
Pavelková, Monika ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Bc. Monika Pavelková 1 ABSTRAKT Diplomová práce si klade za cíl blíže prozkoumat vliv spirituality na postoje ke smrti u osob, které se ocitají v situaci blízkosti smrti. Spirituální složce osobnosti a saturaci spirituálních potřeb je v současnosti věnována stále větší pozornost, neboť spiritualita se ukazuje jako významný faktor působící v procesu vyrovnávání se se smrtí. Spiritualitě rozumíme v širším pojetí jako vztahu k posvátnu, ať už religiózní či nereligiózní povahy. Dalším aspektem se stává způsob, jakým člověk k vlastní spiritualitě přistupuje, zda je intrinsickou (intrinsic) a stává se pro něj cílem celoživotního snažení, nebo zda ji můžeme označit za extrinsickou (extrinsic), poněvadž jeho každodenní realitu neprostupuje. Spirituální orientace člověka se promítá do jeho hodnot a cílů, ovlivňuje také dosahování jeho smyslu života, který vlastní osobu člověka přesahuje. I V. E. Frankl hovoří o dosahování životního smyslu skrze sebe- transcendenci prostřednictvím realizace tvůrčích, zážitkových a postojových hodnot. Výrazný pojící prvek spirituality a postojů ke smrti představuje víra v posmrtný život, ať už hovoříme o víře v doslovném slova smyslu (literal), nebo ji chápeme v pojetí nesmrtelnosti symbolické (symbolic) s odkazem na Teorii řízení hrozeb (Terror Management Theory) či Teorii řízení...
|
|
|
Integrace starých lidí do školního vzdělávání
Mleziva, Jan-Michal ; Voda, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Bakalářská práce objasňuje potřebu vzájemného setkávání starých a mladých lidí a současně se zabývá tím, zda je k tomuto setkávání vhodným prostředím škola. Aby bylo poukázáno na závažnost celé problematiky, je nastíněna v širších souvislostech (filosofických, sociologických, psychologických a pedagogických). Hlavní důvod k integraci starých lidí do prostředí, které je určené mladým lidem, nachází autor ve společné příležitosti obou věkových kategorií k objevování smyslu života a cesty k jeho naplňování. V integraci starých lidí vidí autor příležitost pro management školy k zajišťování vyšší efektivity a kvality. Práce je rozvržena do tří kapitol Východiska nutnosti integrace, Otázky stáří a Integrace starých lidí.
|
|
| |
|
|
Syndrom vyhoření u zdravotních sester pracujících na oddělení intenzivní péče
Kubicová, Petra ; Votroubková, Michaela (vedoucí práce) ; Štefančíková, Mariana (oponent)
1 ABSTRAKT Autor: Petra Kubicová Instituce: Univerzita Karlova Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Syndrom vyhoření u zdravotních sester pracujících na oddělení intenzivní péče Vedoucí práce: Mgr. Michaela Votroubková Počet stran: 65 Počet příloh: 2 Rok obhajoby: 2016 Klíčová slova: syndrom vyhoření, zdravotní sestra, intenzivní péče, smysl života, stres, kvantitativní výzkum, polostrukturovaný dotazník, MBI dotazník Bakalářská práce se zabývá problematikou syndromu vyhoření v práci zdravotní sestry na intenzivní péči. Pojednává o tom, proč často vyhasne nadšení, v podobě ohně, se kterým sestra nastupuje do zaměstnání. V teoretické části je definován syndrom vyhoření, příčiny vzniku, jeho fáze, projevy a prevence. Základem empirické části je kvantitativní výzkumné šetření vyčerpanosti zdravotníků. Poukazuje na souvislost syndromu vyhoření s pracovním prostředím, interpersonálními vztahy a s osobním životem zdravotní sestry. Zkoumaný vzorek tvoří zdravotní sestry, které pracují na pěti různých odděleních intenzivní péče, jedné pražské nemocnice. Výzkum probíhal pomocí 2 typů dotazníků, standardizovaného a polostrukturovaného.
|
host ::
RSS.